Můžete si sami nastavit délku zkušební doby?

0
773

Pokud se již na trhu nabídek práce chvíli pohybujete, jistě vám termín zkušební doba není cizí. Slouží k tomu, aby zaměstnavatel i zaměstnanec zjistili, zda si navzájem vyhovují a výběrové řízení bylo úspěšné. Zaměstnanec pomalu zjišťuje, jestli pracovní pozice splňuje jeho očekávání, učí se, jak to ve firmě funguje, jaké přesně podmínky zde panují a co je náplní jeho práce. Zaměstnavatel si zase ověřuje, zda na pozici vybral vhodného kandidáta, který opravdu má všechny schopnosti a předpoklady ke správnému plnění pracovních povinností.

Jen na zkoušku

Hlavním rysem zkušební doby je jakási nejistota. V rámci ní je totiž možné kdykoliv pracovní poměr zrušit. A to z obou stran, může se pro to tedy rozhodnout jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Stačí to pouze písemně oznámit a doručit druhé straně. Není potřeba to nijak dál řešit nebo uvádět důvody, proč jste se tak rozhodli. Jediná výjimka je v případě, že byste v rámci zkušební doby nastoupili do pracovní neschopnosti, ať už následkem nemoci či úrazu. V takovém případě je zaměstnavatel omezen a v prvních 14 dnech vaší pracovní neschopnosti s vámi pracovní poměr rozvázat nesmí.

Sjednávání a délka zkušební doby

Délka zkušební doby se domlouvá dopředu, nejpozději v den nástupu do práce. Obvykle se řeší v pracovní smlouvě, případně je možné ji vyřešit samostatnou písemnou dohodou o zkušební době. Přesná délka zkušební doby je na dohodě, musí ale splňovat několik podmínek. U většiny pozic nesmí být delší než tři měsíce, v případě pozic vedoucího pracovníka může být dlouhá až šest měsíců. Zároveň nesmí přesáhnout polovinu smluvené délky pracovního poměru, pokud máte sjednaný pracovní poměr na dobu určitou. Sjednaná délka zkušební doby se dodatečně nedá prodlužovat. Výjimkou jsou dny, kdy jste nemocní, staráte se o nemocného blízkého, nebo kdy si vyberete dovolenou či dny neplaceného volna. Pokud ale dojde k oboustranné spokojenosti, je možné na základě vzájemné dohody zkušební dobu dodatečně zkrátit.